22. neděle v mezidobí

Cyklus B

Biblická čtení (Lekcionář)

1.ČTENÍ

Čtení z Písně písní:

Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížováním. Můj milý se ozval, řekl mi: "Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!"

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Pís 2,8-13)

ŽALM

Antifona: Z tvých rtů se line milost, + proto ti Bůh navěky žehná

Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, + své dílo přednesu králi;
jazyk můj - + hbitého písaře rydlo.

Z tvých rtů se line milost, + proto ti Bůh navěky žehná

HBoky si opásej, bohatýre, mečem, + svou velebnou důstojností,
se zdarem do boje důstojně vyjeď + za pravdu, mírnost a spravedlnost,
svou pravicí dokážeš činy, + jež vzbudí bázeň.

Z tvých rtů se line milost, + proto ti Bůh navěky žehná

Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, + zasáhneš srdce nepřátel, králi!
Tvůj trůn, ó božský, + bude stát věčně a navždy,
tvým žezlem královským + je žezlo práva.

Z tvých rtů se line milost, + proto ti Bůh navěky žehná

Miluješ spravedlnost, + nenávidíš zvůli;
proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj + olejem veselí nad tvoje druhy.
Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, + z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě.

Z tvých rtů se line milost, + proto ti Bůh navěky žehná

(Ž 45, 2.4-5.6-7.8-9/srv 3bc)

2.ČTENÍ

Čtení z listu apoštola Jakuba:

Bratři a sestry,
každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu. Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření. Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš. A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše. Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky. Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná. Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Jk 1,17-27)

EVANGELIUM

Slova svatého evangelia podle Marka:

K Ježíšovi se shromáždili farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma. Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce. A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis. Farizeové a zákoníci se ho zeptali: "Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?" Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.' Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice." Když znovu svolal zástup, řekl jim: "Slyšte mě všichni a rozumějte: Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje. Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka."

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Mk 7, 1-8.14-15.21-23)

Modlitby

Vstupní modlitba

Bože našeho života,
vyburcuj nás z našich jistot a stereotypu. Dej, ať tě nectíme pouze ústy, nýbrž ať tobě a sobě navzájem sloužíme s vynalézavostí a radostí. O to tě prosíme, Otče našeho Pána, Ježíše Krista, který s tebou a s Duchem svatým žije a život tvoří navěky.

nebo (k výběru):

Bože, Stvořiteli světa,
od tebe pochází všechno dobré. Zasaď do našich srdcí lásku k tobě a spojuj nás stále více se sebou. Dej, ať v nás trvá a roste to, co je dobré a svaté O to tě prosíme skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna a našeho bratra, který s tebou a s Duchem svatým žije a působí na věky věků.

Modlitba nad dary

Bože, dárce všeho dobrého,
všechno, co máme, je ve skutečnosti od tebe, a přesto přicházíme s dary a modlitbami před tvoji tvář. Vyslyš nás skrze Krista, našeho Pána.

Modlitba po přijímání

Bože a Otče našeho Pána Ježíše Krista,
vykonal jsi na nás veliké věci. Děkujeme ti za společenství této hostiny. Dej, ať nikdy neztratíme, co jsi nám dal ve svém Synu a ať smíme být přitom, až znovu vše obnovíš v Kristu, našem Pánu.